Východní místnost

4: 02 PM EDT
prezident: Dobré odpoledne. Chci dnes hovořit o rozvíjející se situaci v Afghánistánu: o vývoji, ke kterému došlo v posledním týdnu, a o krocích, které podnikáme k řešení rychle se vyvíjejících událostí.
můj národní bezpečnostní tým a já jsme pečlivě sledovali situaci na místě v Afghánistánu a rychle jsme postupovali, abychom provedli plány, které jsme zavedli, abychom reagovali na všechny volební obvody, včetně — a nepředvídatelných událostí — včetně rychlého kolapsu, který nyní vidíme.
za chvíli budu mluvit více o konkrétních krocích, které podnikáme, ale chci všem připomenout, jak jsme se sem dostali a jaké jsou americké zájmy v Afghánistánu.
téměř před 20 lety jsme šli do Afghánistánu s jasnými cíli: získejte ty, kteří na nás zaútočili 11. září 2001, a ujistěte se, že al-Káida nemůže použít Afghánistán jako základnu, ze které na nás znovu zaútočí.
udělali jsme to. Vážně jsme degradovali al-Káidu v Afghánistánu. Nikdy jsme se nevzdali honu na Usámu bin Ládina a dostali jsme ho. To bylo před deseti lety.
naše mise v Afghánistánu nikdy neměla být budování národa. Nikdy neměla vytvářet jednotnou, centralizovanou demokracii.
náš jediný zásadní národní zájem v Afghánistánu zůstává dnes tím, čím vždy byl: zabránit teroristickému útoku na americkou vlast.
mnoho let jsem tvrdil, že naše mise by měla být úzce zaměřena na boj proti terorismu-ne proti povstání nebo budování národa. Proto jsem se postavil proti nárůstu, když byl navržen v roce 2009, kdy jsem byl viceprezidentem.
a proto jsem jako prezident Neústupný v tom, že se zaměřujeme na hrozby, kterým dnes v roce 2021 čelíme-ne na včerejší hrozby.
teroristická hrozba dnes metastázovala daleko za Afghánistán: al Shabaab v Somálsku, al-Káida na Arabském poloostrově, al-Nusra v Sýrii, ISIS se pokouší vytvořit chalífát v Sýrii a Iráku a zakládá pobočky ve více zemích v Africe a Asii. Tyto hrozby vyžadují naši pozornost a naše zdroje.
provádíme účinné protiteroristické mise proti teroristickým skupinám ve více zemích, kde nemáme trvalou vojenskou přítomnost.
v případě potřeby uděláme totéž v Afghánistánu. Vyvinuli jsme schopnost boje proti terorismu nad horizontem, která nám umožní udržet oči pevně upřené na jakékoli přímé hrozby pro Spojené státy v regionu a v případě potřeby jednat rychle a rozhodně.
když jsem vstoupil do úřadu, zdědil jsem dohodu, kterou prezident Trump vyjednal s Talibanem. Podle jeho dohody by Americké síly měly být z Afghánistánu do 1. května 2021-jen něco málo přes tři měsíce poté, co jsem nastoupil do úřadu.
USA síly se již během Trumpovy administrativy stáhly ze zhruba 15 500 amerických sil na 2500 vojáků v zemi a Tálibán byl vojensky nejsilnější od roku 2001.
volba, kterou jsem jako váš prezident musel učinit, byla buď dodržet tuto dohodu, nebo být připraven vrátit se k boji proti Talibanu uprostřed jarní bojové sezóny.
po 1.květnu by nebylo příměří. Po 1. květnu jsme se nedohodli. Bez amerických obětí po 1.květnu neexistoval status quo stability.
existovala pouze chladná realita buď dodržení dohody o stažení našich sil, nebo eskalace konfliktu a vyslání dalších tisíců amerických vojáků zpět do bojů v Afghánistánu, které se vrhly do třetí dekády konfliktu.
stojím si za svým rozhodnutím. Po 20 letech jsem se tvrdě dozvěděl, že nikdy nebyl vhodný čas na stažení amerických sil.
proto jsme tam ještě byli. O rizicích jsme měli jasno. Plánovali jsme každou pohotovost.
ale vždy jsem slíbil americkému lidu, že k vám budu upřímný. Pravda je: To se rozvinulo rychleji, než jsme očekávali.
co se tedy stalo? Afghánští političtí vůdci to vzdali a uprchli ze země. Afghánská armáda se zhroutila, někdy aniž by se snažila bojovat.
pokud něco, vývoj minulého týdne posílil, že ukončení americké vojenské účasti v Afghánistánu je nyní správným rozhodnutím.
Američtí vojáci nemohou a neměli by bojovat ve válce a umírat ve válce, kterou afghánské síly nejsou ochotny bojovat samy za sebe. Utratili jsme přes bilion dolarů. Vycvičili jsme a vybavili afghánskou vojenskou sílu asi 300 000 silných-neuvěřitelně dobře vybavených-sil větší než armády mnoha našich spojenců v NATO.
dali jsme jim každý nástroj, který mohli potřebovat. Platili jsme jim platy, zajišťovali údržbu jejich letectva-něco, co Taliban nemá. Taliban nemá letectvo. Zajišťovali jsme úzkou leteckou podporu.
dali jsme jim každou šanci určit si vlastní budoucnost. Co jsme jim nemohli poskytnout, byla vůle bojovat za tuto budoucnost.
je tu několik velmi statečných a schopných afghánských jednotek a vojáků speciálních sil, ale pokud Afghánistán nyní není schopen postavit žádný skutečný odpor vůči Talibanu, není šance, že 1 rok-1 rok, 5 let nebo 20 let amerických vojenských bot na zemi by něco změnilo.
a tady je to, čemu věřím v mé jádro: je špatné nařídit americkým jednotkám, aby posílily, když vlastní ozbrojené síly Afghánistánu by ne. Pokud by se političtí vůdci Afghánistánu nebyli schopni spojit pro dobro svého lidu, nebyli schopni vyjednávat o budoucnosti své země, když byly žetony dole, nikdy by tak neučinili, zatímco americké jednotky zůstaly v Afghánistánu a nesly za ně tíhu bojů.
a naši skuteční strategičtí konkurenti-Čína a Rusko – by nechtěli nic jiného než Spojené státy, aby pokračovaly v získávání zdrojů a pozornosti miliard dolarů do stabilizace Afghánistánu donekonečna.
když jsem v červnu hostil prezidenta Ghaního a předsedu Abdulláha v Bílém domě a znovu, když jsem v červenci telefonoval s Ghaním, vedli jsme velmi upřímné rozhovory. Mluvili jsme o tom, jak by se Afghánistán měl připravit na boj proti občanským válkám po odchodu americké armády, aby vyčistil korupci ve vládě, aby vláda mohla fungovat pro Afghánský lid. Intenzivně jsme hovořili o potřebě, aby se afghánští vůdci politicky sjednotili.
nic z toho se jim nepodařilo.
také jsem je vyzval, aby se zapojili do diplomacie a usilovali o politické urovnání s Talibanem. Tato rada byla rozhodně odmítnuta. Pan Ghaní trval na tom, že afghánské síly budou bojovat, ale očividně se mýlil.
nezbývá mi tedy, než se znovu zeptat těch, kteří tvrdí, že bychom měli zůstat: kolik dalších generací amerických dcer a synů byste mě nechali poslat do boje s afghánsko — afghánskou občanskou válkou, když Afghánské jednotky nebudou? Kolik dalších životů-amerických životů-stojí za to? Kolik nekonečných řad náhrobků na Arlingtonském národním hřbitově?
mám jasno ve své odpovědi: Nebudu opakovat chyby, které jsme udělali v minulosti-chybu zůstat a bojovat donekonečna v konfliktu, který není v národním zájmu Spojených států, zdvojnásobení občanské války v cizí zemi, pokusu o remake země prostřednictvím nekonečného vojenského nasazení amerických sil.
to jsou chyby, které nemůžeme nadále opakovat, protože ve světě máme významné životně důležité zájmy, které si nemůžeme dovolit ignorovat.
chci také uznat, jak bolestivé je to pro tolik z nás. Scény, které vidíme v Afghánistánu, jsou trýznivé, zejména pro naše veterány, naše diplomaty, humanitární pracovníky, pro každého, kdo strávil čas na zemi prací na podpoře afghánského lidu.
pro ty, kteří ztratili své blízké v Afghánistánu a pro Američany, kteří bojovali a sloužili v zemi-slouží naší zemi v Afghánistánu – je to hluboce, hluboce osobní.
je to i pro mě. Pracoval jsem na těchto otázkách tak dlouho, jako kdokoli jiný. Byl jsem v celém Afghánistánu během této války — zatímco válka probíhala-od Kábulu přes Kandahár až po údolí Kunar.
cestoval jsem tam při čtyřech různých příležitostech. Setkal jsem se s lidmi. Mluvil jsem s vůdci. Strávil jsem čas s našimi vojáky. A já jsem pochopil z první ruky, co bylo a nebylo možné v Afghánistánu.
takže teď se zaměřujeme na to, co je možné.
budeme nadále podporovat Afghánský lid. Povedeme s naší diplomacií, naším mezinárodním vlivem a naší humanitární pomocí.
budeme i nadále prosazovat regionální diplomacii a angažovanost, abychom zabránili násilí a nestabilitě.
budeme i nadále mluvit za základní práva afghánského lidu-žen a dívek-stejně jako mluvíme po celém světě.
bylo mi jasné, že lidská práva musí být středem naší zahraniční politiky, nikoli periferií. Ale způsob, jak to udělat, není prostřednictvím nekonečných vojenských nasazení; je to s naší diplomacií, našimi ekonomickými nástroji a shromážděním světa, aby se k nám připojil.
nyní mi dovolte nastínit současnou misi v Afghánistánu. Byl jsem požádán, abych povolil — a udělal-6000 amerických vojáků k nasazení do Afghánistánu za účelem pomoci při odchodu amerického a spojeneckého civilního personálu z Afghánistánu a evakuaci našich afghánských spojenců a zranitelných Afghánců do bezpečí mimo Afghánistán.
naši vojáci pracují na zabezpečení letiště a zajištění dalšího provozu civilních i vojenských letů. Přebíráme řízení letového provozu.
bezpečně jsme uzavřeli naši ambasádu a převezli naše diplomaty. Naše diplomatická přítomnost je nyní upevněna i na letišti.
v nadcházejících dnech máme v úmyslu přepravit tisíce amerických občanů, kteří žijí a pracují v Afghánistánu.
budeme také nadále podporovat bezpečný odchod civilního personálu-civilního personálu našich spojenců, kteří stále slouží v Afghánistánu.
operace spojenci uprchlík, který jsem oznámil zpět v červenci, již přesunul 2,000 Afghánci, kteří mají nárok na zvláštní imigrační víza a jejich rodiny do Spojených států.
v nejbližších dnech USA armáda poskytne pomoc při přesunu dalších Afghánců a jejich rodin z Afghánistánu.
rozšiřujeme také přístup uprchlíků, abychom pokryli další zranitelné Afghánce, kteří pracovali pro naše velvyslanectví: americké nevládní agentury – nebo americké nevládní organizace; a Afghánci, kteří jsou jinak vystaveni velkému riziku; a americké zpravodajské agentury.
vím, že existují obavy, proč jsme nezačali evakuovat Afghánce-civilisty dříve. Část odpovědi zní, že někteří Afghánci nechtěli odejít dříve — stále doufají ve svou zemi. A částečně to bylo proto, že afghánská vláda a její stoupenci nás odrazovali od organizování masového exodu, aby se vyhnuli spuštění, jak říkali, „krize důvěry.“
americké jednotky vykonávají tuto misi stejně profesionálně a stejně efektivně jako vždy, ale není to bez rizik.
když provádíme tento odchod, dali jsme Talibanu jasně najevo: pokud zaútočí na náš personál nebo naruší naši operaci, přítomnost USA bude rychlá a reakce bude rychlá a rázná. Budeme bránit naše lidi ničivou silou, bude-li to nutné.
naše současná vojenská mise bude krátká v čase, omezená v rozsahu a soustředěna ve svých cílech: dostat naše lidi a naše spojence do bezpečí co nejrychleji.
a jakmile dokončíme tuto misi, ukončíme naše vojenské stažení. Ukončíme nejdelší americkou válku po 20 dlouhých letech krveprolití.
události, které nyní vidíme, jsou bohužel důkazem toho, že žádné množství vojenské síly by nikdy nepřineslo stabilní, sjednocený a bezpečný Afghánistán-jak je v historii známo jako „hřbitov říší“.“
to, co se děje nyní, se mohlo stejně snadno stát před 5 lety nebo 15 lety v budoucnosti. Musíme být upřímní: naše mise v Afghánistánu udělala mnoho chyb — udělala mnoho chyb v posledních dvou desetiletích.
jsem nyní čtvrtým americkým prezidentem, který předsedá válce v Afghánistánu-dvěma demokratům a dvěma republikánům. Tuto zodpovědnou odpovědnost nepřenesu na pátého prezidenta.
nebudu uvádět americký lid v omyl tvrzením, že jen trochu více času v Afghánistánu bude znamenat rozdíl. Stejně tak se nezbavím svého podílu odpovědnosti za to, kde jsme dnes a jak se odtud musíme pohnout kupředu.
jsem prezidentem Spojených států amerických a dolar se zastaví se mnou.
jsem hluboce zarmoucen skutečnostmi, kterým nyní čelíme. Ale nelituji svého rozhodnutí ukončit americké válečné boje v Afghánistánu a udržet laserové zaměření na naše protiteroristické mise tam a v jiných částech světa.
naše mise degradovat teroristickou hrozbu al-Káidy v Afghánistánu a zabít Usámu bin Ládina byla úspěšná.
naše desetiletá snaha překonat staletí historie a trvale změnit a předělat Afghánistán nebyla a já jsem napsal a věřil, že to nikdy nemůže být.
nemohu a nebudu žádat naše vojáky, aby bojovali donekonečna v jiné-v občanské válce jiné země, přičemž oběti, utrpení život ničící zranění, opouštět rodiny rozbité zármutkem a ztrátami.
to není v našem národním bezpečnostním zájmu. To není to, co americký lid chce. To si naši vojáci, kteří za posledních dvacet let tolik obětovali, nezaslouží.
když jsem kandidoval na prezidenta, zavázal jsem se americkému lidu, že ukončím americké vojenské zapojení v Afghánistánu. A i když to bylo těžké a chaotické — a ano, zdaleka ne dokonalé-tento závazek jsem ctil.
ještě důležitější je, že jsem se zavázal statečným mužům a ženám, kteří slouží tomuto národu, že po nich nebudu chtít, aby nadále riskovali své životy ve vojenské akci, která měla skončit už dávno.
naši vůdci to udělali ve Vietnamu, když jsem sem přišel jako mladý muž. V Afghánistánu to neudělám.
vím, že mé rozhodnutí bude kritizováno, ale raději bych tuto kritiku přijal, než bych toto rozhodnutí předal jinému prezidentovi Spojených států — ještě dalšímu — pátému.
protože je to správné-je to správné rozhodnutí pro naše lidi. Ten správný pro naše statečné členy Služby, kteří riskovali své životy sloužící našemu národu. A je to ta pravá pro Ameriku.
takže děkuji. Kéž Bůh ochrání naše vojáky, naše diplomaty a všechny statečné Američany sloužící v újmě.
16: 21 EDT