blahobyt se vztahuje k průměrné spotřebě každého člověka v populaci. Společným zástupcem pro měření spotřeby je HDP na obyvatele. Zatímco HDP na obyvatele měří produkci, často se předpokládá, že spotřeba se zvyšuje, když se výroba zvyšuje. HDP na obyvatele v posledních několika stoletích neustále roste a podle vzorce I = PAT, nazývaného dopadová rovnice, zvyšuje lidské dopady na životní prostředí. Rovnice i = PAT byla navržena a vyvinuta Ehrlichem, Holdrenem a prostým na počátku 70. let (Ehrlich a Holdren, 1971; obyčejný, 1972). Uznává, že dopad lidské populace na životní prostředí lze považovat za výsledek velikosti populace (P), jejího blahobytu (A) a škod na životním prostředí způsobených technologiemi používanými k zásobování každé jednotky spotřeby (T). Někdy, kvůli obtížím při odhadu A A T, spotřeba energie na obyvatele se používá jako náhrada za jejich produkt. Někteří srovnávají T s dopadem na jednotku ekonomické aktivity (Dietz a Rosa, 1994), a pro jiné T je poněkud fuzzy Kategorie pokrývající všechny zdroje variací kromě populace a blahobytu (Fischer-Kowalski a Amann, 2001).
alternativy k I = PAT
zatímco rovnice I = PAT se rychle stala normou a byla používána a citována mnoha organizacemi a jednotlivými lidmi od té doby, nedávno, byly navrženy různé alternativní formulace rovnice.
Dietz a Rosa (1994) dali stochastickou (pravděpodobnostní) přeformulování dopadové rovnice (STIRPAT – stochastické dopady regresí na populaci, blahobyt a technologii), o kterých tvrdili, že usnadňují aplikaci statistických nástrojů sociálního výzkumu na studie o I = PAT. Schulze (2002) navrhl úpravu vzorce na i = PBAT, který upozorňuje „na mnoho možností chování, které jsou okamžitě k dispozici všem jednotlivcům“. Schulz poukazuje na to, že blahobyt a technologie nediktují rozhodnutí o chování. Uvádí příklad osoby, která je bohatá a používá pouze nejúčinnější zařízení a jejíž dopad na životní prostředí bude stále záviset na tom, zda je daná osoba rozmařilým spotřebitelem.
Willey (2000) poznamenal, že spotřeba je ovlivněna životním stylem a organizací. Lepší organizace v bohatých zemích by mohla vést ke snížení spotřeby na obyvatele, ale v chudých zemích by lepší organizace mohla vést k obrovskému nárůstu spotřeby. Navrhl tedy změnu rovnice dopadu na I = PLOT (populace, životní styl,organizace, technologie).
Fischer-Kowalski a Amann (2001) tvrdí, že úplné pochopení rovnice dopadu musí brát v úvahu rozmanitost socioekonomických systémů v různých zemích a dopady globalizace a obchodu.
všechny socioekonomické systémy, pro které může být položena otázka I = PAT, jsou zakotveny nejen v přirozeném prostředí, ale také v sítích sociálních systémů, se kterými interagují. Zdá se, že samotná podstata této interakce má zásadní význam pro jejich environmentální (a samozřejmě i ekonomickou) výkonnost, a to ještě více v souvislosti s globalizací.
Commoner, B. (1972) The Closing Circle: Nature, Man, and Technology, London: Jonathan Cape.
Dietz, T. and Rosa, e. a. (1994) „přehodnocení environmentálních dopadů populace, bohatství a technologie“, Human Ecology Review, 1 (2): 277-300.
Ehrlich, P. R. and Holdren, J. P. (1971) „dopad populačního růstu“, věda, 171: 1212-217.
Fischer-Kowalski, M. and Amann, C. (2001) „Beyond IPAT and Kuznets curves: globalization as a vital factor in analysis the environmental impact of socio-economic metabolism“, Population and Environment, 23 (1): 7-47.
Schulze, P.C. (2002). I=PAT, ekologická ekonomie 40; 149-150.
Willey, D. (2000) některé naděje a myšlenky do budoucna, Manchester: Optimum population Trust.
pro další čtení:
Gaia Watch of the UK: I=PAT. Úvod: URL: http://www.populationgrowth-migration.info/essays/IPAT.html .
Gaia Watch of the UK: Populační a růstová migrace
Viz také environmentální Kuznetsova křivka.
tato položka glosáře je založena na příspěvcích Williho Haase, Simron Jit Singh a Annabella Musel
editoři glosáře EJOLT: Hali Healy, Sylvia Lorek a Beatriz Rodríguez-Labajos