před pěti sty lety mluvilo anglicky pět až sedm milionů lidí, téměř všichni žili na Britských ostrovech. Nyní, kdekoli až 1,8 miliardy lidí po celém světě mluví anglicky.

jak se to stalo?

růst angličtiny nemá nic společného se strukturou jazyka nebo s jakýmikoli inherentními vlastnostmi a se vším, co souvisí s politikou.

Britské impérium

po vývoji téměř tisíciletí na Britských ostrovech byla angličtina po celém světě přijata námořníky, vojáky, poutníky, obchodníky a misionáři britského impéria. V době, kdy bylo zavedeno něco podobného jazykové politice, angličtina již dosáhla všech koutů světa.

například anglicky mluvící puritáni nebyli jedinými Evropany, kteří dorazili do Severní Ameriky: španělsky, francouzsky, holandsky a německy byly také široce mluvené. Všechny jazyky byly posíleny vlnami imigrace z Evropy v následujících stoletích.

ale v procesu navrhování „Spojených“ států zakladatelé USA znali význam jazyka pro národní identitu. Angličtina byla většinovým jazykem a musela být podporována. Již na začátku 20. století několik států zakázalo výuku cizích jazyků v soukromých školách a domovech. Nejvyšší soud USA zrušil omezení soukromého jazykového vzdělávání až v roce 1923.

i dnes není angličtina oficiálním jazykem USA, ale není pochyb o tom, že je v praxi dominantním jazykem.

a nebyla to jen Amerika, která řekla „Ahoj“ angličtině. V jednom okamžiku na počátku dvacátého století se Britské impérium rozšířilo téměř na čtvrtinu světového povrchu, bez USA. Podle populárního přísloví „slunce nikdy nezapadlo na britské impérium“.

v dnešní době slunce zapadlo na říši, ale angličtina zůstává důležitým jazykem v každé bývalé kolonii.

pryč, ale nezapomnělo

ve většině britského impéria byl hlavním cílem obchod, takže méně Britů se skutečně usadilo. To vysvětluje, proč angličtina nepřijela ovládat kolonie v Asii a Africe, kde to byl jazyk obchodu, správy a vzdělávání, ale ne jazyk lidí.

dodnes má angličtina klíčovou administrativní roli v těchto bývalých koloniích. Po dlouhou dobu znamenal přístup k angličtině přístup ke vzdělání, ať už na misijních školách v Africe nebo na prvních univerzitách v Indii. To vytvořilo anglicky mluvící elitu v některých z nejlidnatějších zemí světa a elity jsou dobré v sebezáchově.

po nezávislosti se mnoho zemí poprvé stalo oficiálně vícejazyčnými, ale různé skupiny potřebovaly jazyk pro komunikaci mezi sebou a s jinými národy. Opět to byla angličtina. Angličtina je nyní dominantním nebo úředním jazykem na 75 územích: přímé dědictví britského impéria.

v zemích, kde vznikly velké osadnické kolonie, jako je Austrálie, Kanada a USA, byly rodné jazyky a kultury tlačeny k téměř vyhynutí přítomností angličtiny.

nebyl to první jazyk evropského kolonialismu; portugalština a holandština opustily kontinent dříve. A ještě v 19. století nebyla angličtina světovou lingua franca (jak termín napovídá, francouzština byla jazykem číslo jedna mezinárodní komunikace). V poslední době se tedy muselo stát něco, co dalo jazyku jedinečný mezinárodní status.

bez vzestupu USA ve 20. století by světová jazyková krajina vypadala velmi odlišně.

dvě světové války a vzestup USA

zatímco Evropa byla přestavba v letech po roce 1945, USA vzkvétaly. Americké podniky se zvedly tam, kde britská Východoindická společnost skončila před staletími, brát angličtinu po celém světě jako obchodní jazyk. Vliv amerického podnikání, v kombinaci s tradicí angličtiny, kterou Britské impérium zanechalo po celém světě, učinily angličtinu jazykem číslo jedna mezinárodního obchodu v 21. století. Všechny nejlepší světové obchodní školy nyní vyučují v angličtině.

angličtina je nyní nejpoužívanějším cizím jazykem v 19 z 25 členských států EU, kde není úředním jazykem. The 6 státy, kde angličtina není Číslo jedna, také ukazují význam politiky v jazykové politice: ruština je nejpoužívanějším cizím jazykem v Litvě, Lotyšsko a Estonsko; Chorvatština se nejčastěji mluví ve Slovinsku; a čeština se nejvíce mluví na Slovensku.

kulturní dědictví poválečných desetiletí je však také velmi důležité pro růst angličtiny jako světového jazyka.

stejně jako posílání peněz přes Atlantik, USA poskytly soundtrack prostřednictvím rokenrolu, jazzu a později disco a hip hopu. Hollywoodské filmy se staly globálními senzacemi a americké televizní seriály se staly kulturními referenčními body. Americká kultura byla všude, vyzařovala důvěru a úspěch; jen věci pro svět, který byl zpustošen válkou.

nebyla to jen americká hudba, která přivedla angličtinu do světových diskoték a domovů. Britské kapely včetně Beatles, Rolling Stones, Queen, Pink Floyd, The Police nebo Led Zeppelin zajistily, že Britannia vládne vzdušným vlnám, ne-li vlnám.

hippie hnutí pocházelo ze San Franciska a Londýna. Hudební festivaly včetně Isle of Wight a Woodstock se staly ikonickými pro celou generaci, ať už anglicky mluvící nebo ne.

tato „měkká síla“ pokračuje i dnes …

angličtina je „cool“

inzerenti se pyšní tím, že jezdí na kulturním zeitgeistovi; vytvářejí touhu spotřebitelů tím, že dělají produkty sexy. Jedním ze způsobů, jak to udělat, je pomocí anglických slov. Podívejte se na německé příklady Der Spiegel, Slate.fr francouzské a italské La Repubblica.

mnoho příkladů angličtiny v reklamě pochází od nadnárodních společností, které si přejí udržet své poselství konzistentní napříč trhy, ale některé příklady jsou místní firmy, které hledají ten nepolapitelný prvek kouzla, který angličtina může přinést. Samozřejmě se to děje také v angličtině: haute couture a toaletní voda zní mnohem svůdněji nepřeložené.

kapely vydávají svou práci v angličtině, aby oslovily co největší publikum. I filmaři. Tento neviditelný tlak na tvorbu tvůrčích děl v angličtině přispívá ke kulturní dynamice jazyka vyvinutého ve druhé polovině dvacátého století.

jazykem extrémních sportů je angličtina: snowboardisté ollie, fakie a rodeo, ať už jsou kanadští, švýcarští nebo japonští.

samotné slovo „cool“ bylo asimilováno do různých jazyků.

věda & technologie

globální síla USA se shodovala s narozením populární výpočetní techniky a angličtina je jazykem technologické revoluce a internetu. Zvažte například klávesnici; jsou určeny pro latinské znaky, takže mluvčí asijských jazyků (zejména) používají složité techniky pro zadávání slov.

tomu, co se děje uvnitř zařízení, dominuje také angličtina. USA zůstávají nejinovativnějším technologickým národem a, kvůli jazykové politice zakladatelů národa, angličtina je dominantním jazykem.

Pull not push

kromě úsilí některých raných kolonizátorů má úspěch angličtiny více společného s “ pull „než“push“. Lidé v britských koloniích, kteří chtěli vzdělání, by toto vzdělání získali v angličtině. Umělci, kteří chtějí oslovit co největší publikum pro svou práci, to mohou udělat v angličtině. Pokud chcete obchodovat na mezinárodní úrovni, budete muset mluvit anglicky. A nemusíte mluvit anglicky, abyste měli úspěšnou kariéru, ale určitě to pomůže.

zůstane angličtina číslo jedna?

někteří lidé naznačují, že angličtina se stala všudypřítomnou, protože je „snadno se učí“ nebo obzvláště flexibilní, ale pohled zpět naznačuje, že to není relevantní. Přes ďábelsky složitý případový systém byla latina nejvlivnějším jazykem Evropy po více než tisíc let(a její potomci jsou stále silní). Lidé se pak naučili latinu ze stejných důvodů, proč se nyní učí angličtinu: dostat se v životě dopředu a mít přístup ke znalostem. Nyní však latinu mluví pouze kněží a učenci.

jazyky a hranice se v průběhu času mění, ale angličtina pravděpodobně zůstane světovým jazykem číslo jedna během našich životů.

Učte se jazyky po celém světě