Poslední aktualizace 14 srpen 2015

během posledního desetiletí Komise pracovala na podpoře a ochraně práv žadatelů o azyl a uprchlíků v Austrálii. Cílem Komise je poskytnout jasné a věcné informace s cílem upozornit na otázky lidských práv, které se týkají zacházení s těmito skupinami lidí.

na této stránce:

• kdo jsou žadatelé o azyl a uprchlíci?

• jaké jsou povinnosti Austrálie v oblasti lidských práv ve vztahu k žadatelům o azyl a uprchlíkům?

• kolik uprchlíků uděluje Austrálie každoročně trvalou ochranu?

• proč jsou žadatelé o azyl a uprchlíci v imigrační vazbě?

• jak se rozhoduje o žádostech žadatelů o azyl?

• co je „rozšířený screeningový proces“?

kdo jsou žadatelé o azyl a uprchlíci?

žadatel o azyl je osoba, která uprchla ze své vlastní země a požádala o ochranu jako uprchlík.

Úmluva Organizace spojených národů o postavení uprchlíků ve znění protokolu z roku 1967 (Úmluva o uprchlících) definuje, kdo je uprchlíkem, a stanoví základní práva, která by země měly uprchlíkům zaručit. Podle Úmluvy, uprchlík je osoba, která je mimo svou vlastní zemi a není schopna nebo ochotna se vrátit kvůli opodstatněnému strachu z pronásledování kvůli jejich:

• rasa
• náboženství
• národnost
• členství v určité sociální skupině nebo
• politický názor.

žadatelé o azyl nebo uprchlíci a migranti mají velmi odlišné zkušenosti a důvody pro přesun do jiné země. Migranti se rozhodnou opustit svou domovskou zemi a mohou si vybrat, kam jít a kdy se mohou vrátit do své domovské země. Žadatelé o azyl a uprchlíci naopak utíkají ze své země pro vlastní bezpečnost a nemohou se vrátit, pokud se situace, která je donutila odejít, nezlepší.

jaké jsou povinnosti Austrálie v oblasti lidských práv ve vztahu k žadatelům o azyl a uprchlíkům?

Austrálie má mezinárodní závazky na ochranu lidských práv všech žadatelů o azyl a uprchlíků, kteří přijíždějí do Austrálie, bez ohledu na to, jak a kam dorazí a zda dorazí s vízem nebo bez něj.

zatímco žadatelé o azyl a uprchlíci jsou na australském území (nebo se jinak účastní australské jurisdikce), australská vláda má povinnosti podle různých mezinárodních smluv zajistit dodržování a ochranu jejich lidských práv. Mezi tyto smlouvy patří Mezinárodní pakt o občanských a politických právech (ICCPR), Mezinárodní pakt o hospodářských, sociálních a kulturních právech (ICESCR), Úmluva proti mučení a jinému krutému, nelidskému nebo ponižujícímu zacházení nebo trestání (CAT) a Úmluva o právech dítěte (CRC). Mezi tato práva patří právo nebýt svévolně zadržován.

Austrálie jako strana Úmluvy o uprchlících souhlasila s tím, že zajistí, aby žadatelé o azyl, kteří splňují definici uprchlíka, nebyli posláni zpět do země, kde by byl ohrožen jejich život nebo svoboda. Toto je známé jako princip nenavracení.

Austrálie má také povinnost nevracet lidi, kteří čelí skutečnému riziku porušení určitých lidských práv podle ICCPR, CAT a CRC, a neposílat lidi do třetích zemí, kde by čelili skutečnému riziku porušení svých lidských práv podle těchto nástrojů. Tyto povinnosti se vztahují také na osoby, u nichž nebylo zjištěno, že jsou uprchlíky.

přehled klíčových otázek lidských práv, které vyplývají z přístupu Austrálie k žadatelům o azyl a uprchlíkům, viz publikace Komise žadatelé o azyl, uprchlíci a lidská práva: snapshot report 2013.

kolik uprchlíků Austrálie uděluje trvalou ochranu každý rok?

v rámci humanitárního programu Austrálie přijímá každý rok určitý počet lidí, kteří jsou uprchlíky nebo mají zvláštní humanitární potřeby. Humanitární Program má dvě hlavní složky:

• offshore přesídlení pro lidi, kteří se zjistí, že jsou uprchlíci (a jiní, jejichž potřeba ochrany byla uznána) v jiné zemi, než přijdou do Austrálie, a
• onshore ochrana pro lidi, kteří přicházejí do Austrálie s platným vízem a učinit úspěšnou žádost o azyl poté, co dorazí.

australská vláda uvedla, že ve finančním roce 2014-15 má v úmyslu poskytnout 13 750 míst v humanitárním programu.

žadatelům o azyl, kteří přišli do Austrálie bez platného víza, ale nejsou převedeni na Nauru nebo ostrov Manus, mohou být udělena dočasná ochranná víza nebo podniková víza bezpečného útočiště.

proč jsou žadatelé o azyl a uprchlíci v imigrační vazbě?

žadatelé o azyl mohou přijet do Austrálie bez platného víza nebo jiné dokumentace z mnoha důvodů. Například osoba, která prchá před pronásledováním vládou své země původu, nemusí být schopna získat cestovní pas od úředníků v této zemi. Alternativně, osoba prchající před pronásledováním by mohla cestovat bez dokumentace, aby se vyhnula identifikaci, když opouští zemi původu, aby se snížilo riziko pro sebe a svou rodinu.

podle zákona o migraci 1958 (CTH) (zákon o migraci) musí být žadatelé o azyl, kteří dorazí do Austrálie bez platného víza, drženi v imigrační vazbě, dokud jim nebude uděleno vízum nebo odebráno z Austrálie.

podle australského práva neexistuje žádná omezení na dobu, po kterou může být osoba držena v imigrační vazbě. Někteří žadatelé o azyl tráví dlouhou dobu ve vazbě pro přistěhovalectví čekáním na posouzení jejich žádosti o uprchlíky; čeká na dokončení zdravotních, identitních a bezpečnostních kontrol; nebo čeká na vyhoštění z Austrálie, pokud se zjistí, že nejsou uprchlíkem ani někým, komu dluží „doplňkovou ochranu“. Klikněte zde pro více informací o zadržení imigrace a lidských právech.

zatímco právní rámec pro povinné zadržování zůstává v platnosti, v posledních několika letech bylo stále více žadatelů o azyl povoleno pobývat ve Společenství, zatímco jejich žádosti o ochranu jsou posouzeny, poté, co strávili počáteční období v uzavřené vazbě. Komise uvítala Zvýšené využívání alternativ k uzavřenému zadržování v přistěhovalectví, jako je zadržování ve Společenství a udělování překlenovacích víz, ale zůstává znepokojena tím, že tisíce žadatelů o azyl a uprchlíků jsou stále drženy v uzavřených zařízeních pro zadržování v přistěhovalectví.

jak se rozhoduje o žádostech žadatelů o azyl?

žadatelé o azyl, kteří přijedou do Austrálie s platným vízem

žadatelé o azyl, kteří přijedou do Austrálie na platné vízum a poté požádají o ochranu (tj. jako součást výše uvedeného programu ochrany na pevnině), mají své nároky posuzovány prostřednictvím systému určování postavení uprchlíka a doplňkové ochrany, který platí podle zákona o migraci.

Ministerstvo přistěhovalectví a ochrany hranic (oddělení) provede primární posouzení, zda je osoba uprchlíkem, jak je definováno zákonem o migraci.

v některých případech nemusí být osoba uprchlíkem, ale přesto může čelit závažnému porušování lidských práv, jako je mučení, pokud se vrátí do své země původu. Pokud se zjistí, že žadatel o azyl není uprchlíkem, Ministerstvo posoudí, zda splňuje kritéria „doplňkové ochrany“ – To znamená, zda mu náleží ochrana podle ICCPR, CAT nebo CRC, protože pokud by byl poslán do jiné země, existuje skutečné riziko, že by utrpěl vážnou újmu.

pokud se zjistí, že osoba je uprchlíkem nebo jí náleží doplňková ochrana za předpokladu, že splňuje zdravotní, identifikační a bezpečnostní požadavky, bude jí uděleno ochranné vízum.

lidé, kterým Ministerstvo v primární fázi odmítne ochranu, mají přístup k nezávislému přezkumu zásluh soudem pro přezkum uprchlíků (RRT) nebo za určitých okolností správním odvolacím soudem (Aat). Za určitých okolností mohou požádat o soudní přezkum rozhodnutí učiněných RRT nebo AAT. Za výjimečných okolností mohou požádat o ministerský zásah, který jim umožní zůstat v Austrálii z jiných humanitárních nebo soucitných důvodů.

žadatelé o azyl, kteří přijedou do Austrálie lodí bez platného víza

od srpna 2012 došlo k řadě změn v právu a politice ve vztahu k tomu, co se stane s lidmi, kteří přicházejí do Austrálie a hledají azyl bez platného víza. Jaké zásady se na tyto žadatele o azyl nyní vztahují, závisí na způsobu jejich příjezdu a na datu, kdy dorazili.

v srpnu 2012 australská vláda zavedla systém zpracování třetích zemí pro žadatele o azyl, kteří přijíždějí do Austrálie lodí bez platného víza. V rámci tohoto systému musí být žadatelé o azyl, kteří přijeli lodí, přemístěni do třetí země, jakmile to bude rozumně proveditelné, pokud ministr pro přistěhovalectví a ochranu hranic nerozhodne jinak.

pokud jsou žadatelé o azyl převedeni do třetí země, budou jejich žádosti o ochranu zpracovány podle zákonů této země. Další informace o přesunu žadatelů o azyl do třetích zemí naleznete zde.

pokud žadatelům o azyl, kteří přijedou neoprávněně lodí po srpnu 2012, ministr povolí zůstat v Austrálii, mohou požádat pouze o dočasná ochranná víza nebo o podniková víza bezpečného útočiště – nemohou požádat o trvalou ochranu. Jak budou jejich žádosti zpracovány, závisí na tom, kdy dorazily do Austrálie. Pokud dorazili 1. ledna 2014 nebo později, uplatňují prostřednictvím systému určování postavení uprchlíka a doplňkové ochrany, který platí podle zákona o migraci, stejně jako pro žadatele o azyl, kteří měli platné vízum (tj.

žadatelé o azyl, kteří připluli neoprávněně lodí mezi 13. srpnem 2012 a 1. lednem 2014 a ministr jim povolí požádat o vízum, však mohou být podrobeni novému procesu hodnocení „fast track“ (zavedenému v dubnu 2015).

v rámci procesu „fast track“ provede oddělení primární posouzení žádosti žadatele o azyl o ochranu. Pokud ministerstvo provede negativní hodnocení, žadatel fast track nebude moci požádat RRT o přezkum tohoto rozhodnutí. Místo toho budou moci tito žadatelé požádat nově zřízený Úřad pro posuzování přistěhovalectví (IAA) pouze o mnohem omezenější přezkum jejich žádosti. IAA obecně nebude pořádat slyšení, a nebude brát v úvahu žádné informace, které žadatel nevznesl při primárním pohovoru s oddělením. Na rozdíl od RRT nemůže IAA rozhodnout o udělení (dočasného) ochranného víza žadateli, pokud zjistí, že ho oddělení nesprávně odmítlo – může věc poslat zpět Ministerstvu k přehodnocení.

více informací o procesu žádosti o azyl, včetně procesu hodnocení fast track, dočasných ochranných víz a víz safe haven enterprise, naleznete v části „zpracování ochranných víz“ na webových stránkách Ministerstva zde.

co je „vylepšený screeningový proces“?

v říjnu 2012 australská vláda zavedla „rozšířený screeningový proces“ pro lidi, kteří přicházejí neoprávněně lodí do Austrálie ze Srí Lanky.

Komise se obává, že tento proces nemusí obsahovat dostatečné záruky, které by chránily lidi před přemístěním do země, kde čelí skutečnému riziku významné újmy (refoulement).

v rámci rozšířeného screeningového procesu je jednotlivec dotazován dvěma důstojníky z oddělení. Pokud ministerstvo zjistí, že jednotlivec vznese nároky, které mohou splnit australské povinnosti nenavracení, jsou „prověřeni“ do režimu zpracování třetí země.

pokud ministerstvo zjistí, že jednotlivec nevyvolává nároky, které se zabývají australskými závazky nenavracení, pak jsou „vyloučeny“ z procesu posuzování ochrany a odstraněny zpět do země původu.

informace o zdokonaleném procesu prověřování a obavách Komise ohledně tohoto procesu naleznete v informačním listu Komise: Povězte mi o: „Rozšířený Screeningový Proces“.